Právní rádce má jednu z největších právnických redakcí v Česku. I proto může každý měsíc přinášet ten nejlepší obsah pro právníky. V každém vydání naleznete redakční analýzy, rozhovory s předními osobnostmi trhu, diskuse o legislativních návrzích, odborné studie, redakční ankety, souhrn judikatury či komentáře. S námi budete mít vždy přehled o tom nejdůležitějším z klíčových oborů práva.
Návrh zákona, který má v Česku zavést po vzoru západních zemí takzvané hromadné žaloby, vzniká přes dva roky a provází ho odborná i mediální debata o rizicích jeho možného zneužití. Ministerstvo ho už třikrát přepracovalo, teď ještě zapracovává poslední podněty, které vzešly z Legislativní rady vlády. Z návrhu chce například vypustit možnost členů skupiny odvolat žalobce, který jedná jejich jménem a který může například podat v případu odvolání. Kvůli obavám z účelově podávaných žalob resort také zvažuje, že by předepsal povinnost přiložit k žalobě určitý počet podpisů poškozených i spotřebitelským neziskovým organizacím. „Dále padlo i několik podnětů požadujících sladění zákona s občanským soudním řádem. I tyto změny zapracujeme,“ říká spoluautorka návrhu Anežka Janoušková.
Na veřejnosti v posledních dvaceti letech roste chuť na přístup k veřejně uchovávaným informacím. Avšak ačkoliv má veřejnost právo vědět, co se děje v trestním řízení, je třeba respektovat i presumpci neviny a právo na soukromí. „Soudci a státní zástupci musí být při výběru slov opatrní, když hovoří o případu. Totéž platí pro média, pokud jde o to, co tisknou,“ upozorňuje předseda Evropského soudu pro lidská práva Linos‑Alexandre Sicilianos.
Nebývá výjimkou, že se soudní spory v Česku vlečou roky. Ani vítězství v takové při pak nemusí být pro žalovanou stranu vždy výhrou. Už samotné trestní oznámení či obžaloba totiž staví bez ohledu na ústavou zaručenou presumpci neviny podezřelého do špatného světla. Mohou vést ke ztrátě zákazníků nebo člověka připraví o práci a znemožní mu nalezení nové. Média a veřejnost totiž žalovaného často odsoudí dřív, než jeho případ vůbec projedná soud. A právě k tomu, aby soudní spor dobré jméno klienta nepoškodil, dopomáhá litigační PR.
Firmy a jejich advokáty znervózňuje nástup takzvaných virtuálních odborů. Do podniků vstupují zvenku, jejich předáci v dané společnosti ani nepracují. Vedení pošlou e‑mail, že sdružují jejich zaměstnance, a požadují po nich údaje o fungování firmy a jejích plánech. Veškerá komunikace se odehrává on‑line. Ačkoliv zákoník práce dává odborům právo na přístup k informacím, firmy se strategické a často citlivé údaje o svém byznysu a zaměstnancích zdráhají poskytovat někomu, koho neznají. O své zkušenosti s prací s takovými odbory se podělily Airbank a obchodní řetězec Globus.
