Právní rádce má jednu z největších právnických redakcí v Česku. I proto může každý měsíc přinášet ten nejlepší obsah pro právníky. V každém vydání naleznete redakční analýzy, rozhovory s předními osobnostmi trhu, diskuse o legislativních návrzích, odborné studie, redakční ankety, souhrn judikatury či komentáře. S námi budete mít vždy přehled o tom nejdůležitějším z klíčových oborů práva.
V žebříčku významných právniček se vedle stálic, mezi něž patří například advokátky Nataša Randlová či Daniela Kovářová nebo euromisařka Věra Jourová, objevují i zcela nová jména. Patří mezi ně například advokátky Milena Hoffmanová, Marcela Káňová nebo Zuzana Stuchlíková. V žebříčku nově přibyla také Petra Škvařilová-Pelzl, která v září vystřídala Irenu Pelikánovou na postu soudkyně Tribunálu Soudního dvora Evropské unie. Vliv žen spoluurčujících směr českých právních profesí se rok od roku zvyšuje. V řadách soudců krajských a okresních soudů ženy dokonce převažují nad muži. Například na Krajském a Městském soudu v Praze tvoří dvě třetiny z celkového počtu soudců a celkově se počítají v tisících. Úspěšně pronikají i do vyšších pater justice a také nejvyšší pozice v mezinárodní civilní misi, jakou aktuálně zastává český občan, patří právničce. Je jí státní zástupkyně Jaroslava Novotná.
Po více než roce vyjednávání se zástupci státu, zaměstnavatelů a odborů shodli na kompromisní podobě zákoníku práce. Poprvé v české historii se svými podpisy zavázali, že bez vzájemné dohody nebudou prosazovat ani podporovat žádné pozměňovací návrhy předložené během projednávání normy ve sněmovně ani žádné další změny v zákoníku dříve předložené poslanci. Návrh v konečné podobě řeší hlavně praktické problémy, jako jsou pravidla pro doručování pošty zaměstnancům nebo nový výpočet dovolené, jenž má více odrážet flexibilitu trhu práce. „Výsledný kompromis poztrácel věci, které byly spíše politického charakteru. Zůstaly ty vyvážené a týkající se praxe,“ hodnotí výsledek náměstek ministryně práce a jeden z autorů novely Petr Hůrka.
Od roku 2009 vzrostl počet mediovaných dvojic v Česku v netrestních věcech více než šestkrát. „I když povědomí o mediaci vzrůstá, ve srovnání s Velkou Británií nebo s Itálií, kde je u některých druhů sporů před zahájením soudního řízení pokus o dohodu povinný, se ale u nás mediuje stále jen malé procento sporů,“ říká Dana Potočková, jedna z autorů tuzemského zákona o mediaci, která pomáhá hledat smírné řešení sporů v Evropě i na jiných kontinentech. První setkání s mediátorem považuje za vymoženost, jíž by se Česko nemělo vzdávat.
Hlavní roli při výběru sídla by měla hrát klientela, na niž se advokátní kancelář zaměřuje. S tím, jak roste využití nových technologií v advokátním byznyse, klesá ale jeho důležitost. To patří spolu s vysokými nájmy a obtížným parkováním v centrech měst k důvodům, proč přibývá kanceláří, které volí méně exponované adresy. A pokud se v Česku do budoucna uchytí objednávání právních služeb on- line, mohlo by to znamenat zásadní zlom. Časem tak inovativní advokáti zřejmě ani nebudou klasické sídlo potřebovat.
